Zvítězí metoda biče a tyče!? Saudská Arábie povede Radu pro lidská práva

Spadla mi čelist, když jsem si minulý týden na serveru týden.cz přečetl titulek "Skandál v OSN: Saudská Arábie bude vést Radu pro lidská práva". 

Pokud se na nějaký popis události dá aplikovat přísloví z kozla zahradníkem, tak tady pasuje jak zadek na hrnec. Zdá se, že petrodolary vedení OSN definitivně zatemnily mozek.

Na veřejnost před časem prosákla informace, že Saúdská Arábie bude ovládat prostřednictvím svého ambasadora Faisala bin Hassana Trada Radu OSN pro lidská práva. Nechci v tomto blogu popisovat soudní systém Saudské Arábie, ale jak říká klasik, hlásit do světa se to musí

V roce 1992 byl tamní vládou schválen zákon, který stanovuje, že SA je království dědičně ovládané syny a vnuky prvního krále Abd al-Azíz Ibn Saúda a ten samý zákon prohlašuje Korán za ústavu země a islámské právo šaríja za jedinou platformu místního právního řádu.

Podle Indexu demokracie sestavený anglickým analytickým týdeníkem The Economist, je SA devátým nejméně demokratickým režimem světa a Král Abdalláh se pak na žebříčku magazínu Parade umisťuje pravidelně dokonce mezi pěticí  nejhorších diktátory planety a nezadá si ani se severokorejským Kim Čong Unem

Součástí saúdskoarabského právního systému jsou kromě trestu smrti také tělesné tresty, jako useknutí rukou a chodidel. Této „odměny“ se mohou dočkat vrazi, obchodníci s drogami a násilníci. Stejně však mohou dopadnout i zloději, homosexuálové a cizoložníci. Za kupříkladu opilství na veřejnosti může soud uložit lehčí trest v podobě bičování.

Odpustky

Další zvrhlostí místního práva je v případě vraždy, zabití nebo tělesného poškození možnost tzv. „vykoupení viny“. Pokud pachatel zaplatí částku, kterou určí postižená rodina, vyhne se jakémukoli dalšímu trestu. Za největší zvrhlost však považuji, že je v  místním právu zakotveno pravidlo, že za zabitou ženu lze požadovat jen polovinu částky, kterou rodina může chtít za usmrceného muže.

Další zavrženíhodnou součástí saúdského práva jsou „čestná zabití“. Jde o usmrcení ženy v rámci rodiny, kdy motivací je „vymazání“ nečestného činu oběti. Tyto případy jsou soudy hodnoceny mnohem mírněji než běžná usmrcení, i když „nečestně“ se podle soudu v minulosti například zachovala mladá žena, která pomocí internetu jen rozmlouvala s neznámým mužem.

Nedokážu pochopit, jak po nesporné znalosti těchto šokujících informací dovolí Organizace spojených národů, aby Saudská Arábie vedla Radu pro lidská práva. Za stejně troufalé gesto považuji vyjádření SA, že Evropě s uprchlíky nepomůže, ač je to nejbohatší islámská země, a že je ochotna pomoci jen se stavbou mešit na starém kontinentě. To je výsměch ropných pánů